Jak se neztratit v digitálním světě? Proč vzdělání vítězí nad regulací

Project Description

Znáte to taky? Od rána vám e-maily plní schránky, sociální sítě chrlí nekonečné množství informací v podobě příspěvků vám „ušitých“ na míru, a zpravodajské portály se snaží získat vaši pozornost prostřednictvím poutavých a neodolatelných titulků. Máte pocit, že se v tomto digitálním chaosu občas ztrácíte? Že jen stěží rozlišíte fakta od domněnek, důvěryhodná sdělení od manipulace? Digitální svět je fascinující a plný příležitostí, zároveň však skrývá nástrahy, které mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen na naše názory, postoje, vnímání, zdraví, ale i celou společnost.

Naše filozofie je jasná. Místo omezování a zákazů, které často vedou jen k frustraci, sázíme na sílu vzdělání, osvěty a posilování individuálních kompetencí. Věříme, že informovaný a kriticky smýšlející občan je před nástrahami online prostředí odolný a dokáže se účinně bránit.

Kritická mediální a digitální gramotnost jako klíč k orientaci v online prostoru

Kritická mediální a digitální gramotnost (DML-CML) je soubor nástrojů a dovedností, které vám pomohou se orientovat v digitálním světě. Konkrétně to znamená:

pochopit a analyzovat obsah – umět rozklíčovat, proč a kým byla zpráva vytvořena, kdo je jejím cílovým publikem a jaké techniky používá, aby vás ovlivnila. Je za tím snaha informovat, nebo manipulovat?
ověřovat si fakta – nenechat se ovlivnit jen prvním dojmem. Naučit se používat jednoduché nástroje a techniky pro rychlé ověření informací – ať už jde o ověření zdroje, křížové porovnání s jinými médii, nebo kontrolu obrázků pomocí zpětného vyhledávání.
chránit se v online prostředí – rozumět nastavení soukromí na sociálních sítích, vědět, co sdílet a co si nechat pro sebe, a jak se bránit kyberšikaně, nebo podvodům.
chovat se v online prostředí eticky – zamyslet se nad dopadem vlastních příspěvků. Šířím pravdivé informace? Vyjadřuji se s respektem? Přispívám k pozitivnímu online prostředí?

Zjednodušeně řečeno, jde o schopnost stát se aktivním tvůrcem, nikoli jen pasivním příjemcem digitálního obsahu. Jde o to umět se ptát, kriticky myslet a nést zodpovědnost za své online chování.

Proč vzdělávat, když můžeme regulovat?

Evropská data ukazují znepokojivý trend (Standard Eurobarometer 96, Winter 2021-2022):

70 % evropských respondentů se často setkává se zprávami, které zkreslují realitu nebo jsou nepravdivé. Pouze 62 % z nich přitom snadno identifikuje takové informace. Důvěra v tradiční média je sice vyšší než v online zprávy a sociální média, přesto 39 % respondentů uvedlo nízkou nebo žádnou důvěru v média. Sociální sítě jsou zdaleka nejčastějším místem, kde lidé očekávají dezinformace nebo falešné zprávy (64 %).

Algoritmy sociálních médií často zajišťují snadný přístup k obrovskému množství informací, ale ne vždy na základě principů poctivosti a etiky, nýbrž podle pravidel přesvědčivé komunikace a manipulace, kde emoce často převáží nad fakty.

Náš přístup vychází z přesvědčení, že samotná regulace, ač má své místo, nemůže problém vyřešit komplexně. Regulace či zákazy sice mohou krátkodobě potlačit šíření škodlivého obsahu, neřeší však jeho podstatu, tj. nedostatečnou schopnost lidí kriticky myslet a samostatně si ověřovat informace. Lidé potřebují nástroje a znalosti, aby se mohli v digitálním prostředí pohybovat s jistotou a nenechali se manipulovat.

Když lidé posílí potřebné dovednosti, získají moc k tomu, aby sami rozeznali manipulaci, vybírali si důvěryhodné zdroje a aktivně přispívali k lepšímu informačnímu klimatu. Je to investice do informovaného občanství, která přináší dlouhodobé a udržitelné výsledky.

Kdo je v digitálním světě nejvíce zranitelný a jak jim pomáháme?

Mediální a digitální gramotnost je důležitá pro každého, ale některé skupiny se potýkají s většími výzvami. Patří sem lidé s omezenými příležitostmi, jako jsou například:

senioři – často se nacházejí v "digitální propastí" a jsou terčem online podvodů a dezinformací.
lidé se zdravotním omezením – mohou mít potíže s koncentrací, pamětí nebo jsou náchylnější k emocionální manipulaci.
jedinci s bariérami ve vzdělávání – ti, kteří předčasně opustili vzdělávací systém nebo s nízkou úrovní gramotnosti, mohou mít potíže s analýzou informací.
lidé s kulturními rozdíly – mohou čelit jazykovým bariérám, neznámým kulturním kontextům nebo stereotypům v médiích.
osoby vystavené sociálním nebo ekonomickým bariérám či diskriminaci – mohou mít omezený přístup k technologiím, nedůvěru v instituce nebo být vystaveni negativnímu obsahu.

Pro ně všechny jsme vyvinuli specifické, inkluzivní pedagogické přístupy, které zohledňují jejich jedinečné potřeby a překonávají překážky. Naším cílem je zajistit, aby každý, bez ohledu na své výchozí postavení, mohl plně využívat digitální svět a chránit se před jeho riziky.

Naše řešení v praxi

Abychom naši filozofii převedli do praxe, vyvinuli jsme řadu inovativních aktivit a workshopů napříč Evropou. Náš metodický toolkit je plný konkrétních příkladů, které ukazují, jak se v praxi posilují klíčové dovednosti:

Interaktivní workshop 'Detektivové dezinformací – Dekonstrukce online narativů' (Česká republika)

Tento workshop pro středoškoláky posiluje jejich schopnost kriticky analyzovat a ověřovat online informace, rozpoznávat dezinformační taktiky a odolávat manipulativním narativům. Účastníci se učí, jak vliv emocí ovlivňuje příjem a šíření informací. Během praktických cvičení skupiny pracují s autentickými příklady dezinformací (texty, obrázky, videa) a za pomoci ověřovacích nástrojů (např. Google Reverse Image Search) odhalují, jak byla dezinformace vytvořena a jaké techniky používá. Následně vytvářejí návrhy vlastních "anti-dezinformačních" kampaní, což posiluje jejich schopnost aktivně se zapojit.

Laboratoře mediální gramotnosti pro seniory (Itálie)

Tento program zvyšuje schopnost seniorů identifikovat spolehlivé informace a čelit online dezinformacím. Workshopy, které jsou interaktivní a praktické, se konají v malých skupinách (cca 10 seniorů) po dobu 3 měsíců. Senioři se učí rozpoznávat manipulativní techniky a dokonce si zkouší vytvářet "fake news", aby lépe pochopili jejich mechanismy. Součástí je i vysvětlení psychologických mechanismů manipulace psychologem, a zajištění přístupu k zařízením pro ty, kteří je nemají.

Workshop Pravda, nebo past? Chytrá honba za mediální gramotností (Řecko)

Workshop určený mladým dospělým (18+), který je učí zhodnotit důvěryhodnost online informací pouze za použití svých chytrých telefonů a kritického myšlení. Účastníci pracují s reálnými online sděleními a učí se ověřovat zdroje, kontrolovat obrázky a rozpoznávat emocionálně manipulativní titulky. Cílem je zefektivnit jejich kritické myšlení v rychlém online prostředí a naučit je křížovému ověřování informací.

Tyto aktivity nejsou jen o předávání informací, ale o budování skutečných dovedností důležitých pro každodenní činnosti. Ukazují, že mediální a digitální gramotnost nepředstavuje statický soubor znalostí, ale neustále se vyvíjející dovednosti, které je potřeba přizpůsobovat novým trendům a technologiím.

Co si z toho odnést do vlastního života?

Nemusíte být expertem na média, abyste se v online světě cítili bezpečně a jistě. Stačí začít s několika jednoduchými kroky, které můžete aplikovat hned teď:

zastavte se a zapochybujte - než uvěříte nebo sdílíte jakoukoli informaci, zeptejte se: Kdo sdělení vytvořil? Za jakým účelem? Jaký je jeho zdroj?
ověřujte, ověřujte, ověřujte - používejte vyhledávače k nalezení původního zdroje, hledejte další média, která sdělení sdílela, a sledujte, zda se informace shodují.
pozor na emoce - zprávy, které ve vás okamžitě vyvolají silné emoce (hněv, strach, euforii), bývají často vytvořeny proto, aby vás manipulovaly. Zhluboka se nadechněte a kriticky zamyslete.
rozšiřujte si obzory - čtěte zprávy z různých zdrojů, nejen z těch, které potvrzují vaše stávající názory. Pomůže vám to vidět věci v širším kontextu.

Jasná vize pro digitální budoucnost

Náš přístup ukazuje, že digitální svět nemusí být místem strachu a nejistoty. Když se zaměříme na vzdělávání, posilujeme nejen jednotlivce, ale celou společnost. S kritickou mediální a digitální gramotností můžeme společně budovat informovanější, odolnější a spravedlivější digitální budoucnost pro všechny.

Tento článek vznikl v rámci projektu "Don't Regulate, Educate" (DRE), projekt č.: 2023-2-EL01-KA210-ADU-000181229, spolufinancovaného Evropskou unií.

Názory a stanoviska vyjádřená v článku jsou však pouze názory autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie ani Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Ani Evropská unie, ani EACEA nenesou za ně odpovědnost.